Je složité psát pro mě vtipné historky, protože nikdy nevyzní
tak jako ve skutečnosti.
Ale pokusím se o to.
STORY 1
Učení na nočník mě teprve čeká, ale popíšu Vám co jsem dělala já jako malá své mamince :-).
Věkové rozhraní, kdy je ten správný čas učit dítě na nočník asi není.
Maminka to musí vycítit.
A to podstatné je jak dlouho to dítěti potrvá.
Já sama jsem na našeho malého zvědavá a určitě nám přinese spoustu historek,
ale teď se vrátím do minulosti.
Malá Lucinka už je ,,velká´´ slečna a je bez plenek.
Do nočníku čůrá jedna báseň, ale to kakání je už horší.
Ale teprve se do toho dostávám. :-)
Jako každé malé dítě jsem si hrála, výskala a dávala o sobě vědět,
ale najednou nastalo ticho.
Je ticho, kde je Lucinka?
Ano schovala se, protože věděla, že do kalhot se nekaká.
Vždy jsem se schovala do chodby za závěs.
No chvíli trvalo než v tom našli pravidelnot,
ale schovávaček moc nebylo a tak mě vždy našli.
Akorát netuším jak dlouho tento stav trval. To mi maminka neřekla.
Ale můžu odpřísáhnout, že nyní se to už opravdu nestává 
.
.
To byla velmi krátká story z mého dětsví a proto přidám ještě jednu,
která se u nás stala legendou.
STORY 2
Když už malé děti umějí mluvi někdy jim stejně není rozumnět.
Né vše vyslovují jak se vyslovovat má. A tady nastává moje historka 2.
Všichni (já, děda, maminka, babička..) jsme v kuchyni
a hrajeme hru myslím si věc na písmeno ....
Já jsem byla na řade.
Říkám:
,,je to v kuchyni a začíná to na HE´´
Tak co napadávás něco?
??????
Přemýšlejte, co je v kuchyni a používáte to každý den.
??????
Stále nevíte?
Doma už vyjmenovali snad polovinu baráku.
Ale já se tvářila vesele a šťastně, protože na to nikdo nepřišel.
Napínat Vás už nebudu.
,Je to v kuchyni a začíná to na HE´´
přeciiiii
HENÍČEK
zdroj google
Krásný nadcházející týden
